Zpět

Staročeské Vánoce

Přemýšlíte někdy nad tím jak moc se naše současné Vánoce liší od staročeských vánoc?

Přemýšlíte někdy nad tím jak moc se naše současné Vánoce liší od staročeských vánoc? Naše současné Vánoce je jednoduché snadno popsat – spěch, stres, dárky, nákupy, uklízení, pečení cukroví… Vůbec by nám ale nevadilo vrátit se zpět v čase a prožít půvabné klidné staročeské vánoční svátky.

Hlavní rozdíly

Naši předkové považovali Vánoce především za náboženský svátek. Už v dávných dobách samozřejmě probíhal čtyři týdny trvající advent, určený a využívaný k pokání a meditacím, dodržoval se i půst. Adventní doba končila Štědrým dnem.

Štědrý den měl poněkud jiný průběh než ten v současné době. Dopoledne se zdobil stromeček. Ozdobený ale vypadal jinak, než jak jsme na něj zvyklí – byla na něm jablka, ořechy, perníčky, slaměné ozdoby… Odpoledne se ženy věnovaly přípravám jídla. Na stůl se položil sváteční bílý ubrus a nohy se omotaly řetězem, který symbolizoval rodinu a také měl chránit hospodářství před zloději. Doprostřed stolu se pokládala ošatka s česnekem, který měl mít ochrannou moc, a také křížek, svícen, bochník chleba a hrníček medu. Hospodář svázal několik klasů obilí, které namočil ve svěcené vodě a vykropil celý dům.

Domy celý den obcházel obecní trubač a hrál koledy, za které dostával drobné dárky, jídlo a pití.

Staročeské zvyky

Když na nebi vyšla první hvězda, zasedla rodina ke stolu a nikdo už od něj až do ukončení společné večeře nesměl vstát a odejít. Otec přednesl modlitbu a pak nakrájel chleba – krajíčky ale nesměl počítat. Krajíce chleba pak pomazal medem a rozdal všem u stolu. Pokud byl nějaký krajíc navíc, znamenalo to, že se rodina rozroste, pokud jich bylo málo, znamenalo to, že někdo odejde do světa nebo úmrtí.

K jídlu se podávala houbová polévka a staročeský kuba – směs z krupek, hříbků a česneku, a také hrách posypaný cukrem a perníkem. Na stole byla i vánočka, případně jablkový závin, a také tradiční jablka a ořechy.

Po štedrovečerní večeři

Po večeři přišly na řadu zvyky, tradice a věštění. V umyvadle se pouštěly lodičky ze skořápek vlašských ořechů, lilo se olovo nebo se přes rameno směrem ke dveřím házela bota. Na venkově svobodné dívky třásly bezem a podle pověry se pak vdala tam, odkud se ozval štěkot psa.

Půlnoční mše byla vyvrcholení Štědrého dne a večera. Lidé se sešli v kostele, uctili společně narození Ježíše Krista a celý slavnostní den zakončili písní Narodil se Kristus pán…