Zpět

Celiakie - nesnášenlivost lepku nebo alergie?

Celiakie je autoimunní onemocnění trvající celý život, ...

Celiakie - nesnášenlivost lepku nebo alergie?

Celiakie je autoimunní onemocnění trvající celý život, které je způsobené nesnášenlivostí lepku. Lepek, neboli gluten, se vyskytuje v některých obilovinách. Jde o přírodní bílkovinu vyskytující se v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu.

Při onemocnění celiakií dochází k intoleranci, tedy nesnášenlivosti, lepku, který způsobuje zánět na sliznici tenkého střeva nemocného. Takový zánět může později vést i k úplnému zničení slizničních klků. Povrch tenkého střeva se tím zmenšuje a s tím i jeho schopnost trávit a následně vstřebávat živiny. V krajním případě to může vést i k problémům s celým metabolismem.

Zdravý jedinec dokáže lepek štěpit a dál v těle zpracovávat, ale tělo celiaka se proti lepku brání. Právě ve střevech dochází k přemrštěn= imunitní reakci, která vede ke chronickému zánětu a následně k poškození sliznice.

Celiakií trpí více než jedno procento celosvětové populace. Pokud se onemocnění vyskytuje v rodině, riziko genetického přenosu je až 10 procent. Častěji celiakií trpí ženy. Nemoc se může objevit kdykoliv v průběhu života. U dětí se nejčastěji projeví brzy poté, co jim je poprvé podána strava s lepkem. U starších dětí a dospělých se celiakie může projevit až po výrazné zátěži (jako je nemoc nebo těhotenství).

Diagnostika

Diagnózu určí gastroenterolog, pediatr nebo klinický imunolog. Nejprve dojde k odebrání krve. Základem je totiž vyšetření protilátek proti transglutamináze a endomysiu v krvi.

Pokud dojde k pozitivnímu výsledku, pacientovi je odebraný vzorek sliznice biopsie tenkého střeva pro mikroskopické vyšetření. Biopsie je diagnostická metoda, která se provádí při gastroskopii. Při takovém vyšetření je pacientovi zavedený přístroj ústy přes jícen až do žaludku a střev.

Celiakie příznaky 

Někteří jedinci s celiakií o svém onemocnění nemusí ani vědět. Celiakie totiž nemusí mít žádné projevy. U dětí však dominují problémy se zažíváním, poruchy růstu nebo anémie.

Mezi gastrointestinální projevy nejčastěji patří bolesti břicha, pocit nevolnosti, zvracení, úbytek váhy a zácpa. Dalšími projevy pak jsou únava, poruchy zubní skloviny, tvorba aftů, osteoporóza, menší výška nebo například opožděná puberta.

Jedním z projevů je i vyrážka. Nazývá se Duhringova herpetiformní dermatitida. Jde o kožní projev nesnášenlivosti lepku. Především na vnitřní straně loktů a v podkoleních jamkách vznikají svědivé puchýře podobné oparům. Nejde o žádnou přidruženou nemoc nebo o komplikaci celiakie, ale o její rovnocenný projev. Tedy se stejnou léčbou, prognózou i možnými komplikacemi.

Je nutné však rozlišovat mezi celiakií a alergií na lepek nebo neceliakální intolerancí lepku. Alergie na lepek je potravinovou alergií, která se projeví velmi rychle po požití lepku. A to v rámci několika minut nebo hodin. Nejde o autoimunní reakci jako je celiakie. Projevy alergie na lepek jsou otok, svědění a podráždění v ústech a krku, kopřivka či vyrážka, bolesti hlavy, bolesti břicha, průjem a ztížené dýchání.

Neceliakální glutenová senzitivita se vyznačuje podobnými příznaky jako celiakie, ale nedochází k poškození sliznice tenkého střeva. Pokud se u pacienta projevují příznaky alergie na lepek a celiakie, ale ani jedno není potvrzeno, je diagnostikována tato intolerance.

Celiakie léčba

Protože je celiakie nevyléčitelná, je zapotřebí přísná bezlepková dieta. Což znamená naprosto vyloučit pšenici, žito, ječmen a oves a vše z těchto obilovin vyrobené. Namátkou tedy z jídelníčku vyloučit běžné pečivo, mouku, těstoviny nebo kroupy. Je nutné si ale dát i pozor na potraviny, kde je mouka použitá jako přídavek. Například do omáček, polévek, uzenin nebo různých cukrovinek.

Bezpečné množství lepku je 20 mg/den a kritickou hranicí je 100 mg/den, které vyvolává poškození sliznice. Například pivo je možné pít, ale hlídat si, aby nedošlo k překročení tohoto množství. Víno a šampaňské jsou bezlepkové, v destilátech je pak lepku minimum.

Spornými potravinami jsou pudingy, jogurty, kukuřičné nebo bramborové lupínky, dochucovací omáčky jako kečup, majonéza nebo hořčice, bujón, želé nebo paštika a konzervy. Vždy je důležité pečlivě číst složení potravin, ale ne ve všech případech je možné ho rozluštit.

Pokud pacient dodržuje bezlepkovou dietu, změny sliznice mizí a nemoc se přestane projevovat. Neznamená to ale, že opět může začít jíst potraviny s lepkem, v takovém případě se nemoc projeví znovu.